Slovník
Alopatie- termín, kterým Hahnemann označoval ortodoxní medicínu za účelem odlišení od homeopatie
Erytém- červené zbarvení kůže
Erytematózní fáze- růžové a později červené skvrny zakulaceného až oválného tvaru
Vezikulózní fáze- na červených skvrnách se později objevují červené puchýřky naplněné čirou tekutinou
Homeopatie- celostní léčebný systém, název odvozen od řeckého "homeo"=podobný a "phatos"=utrpení, nemoc
Homeopatické zhoršení- dočasné zhoršení symptomů v průběhu léčby. Dochází k němu převážně u konstituční léčby
Chronická nemoc- nemoc, která se vyvíjí pomalu a obvykle nevymizí bez léčebného zásahu. Bývá spojena s celkovým zhoršení fyz. stavu.
Konstituce- celkový zdravotní stav. Zahrnuje osobní anamnézu, dědičné sklony, živ. styl, vliv okolního prostředí a prodělanou léčbu.
Konstituční léčba- léčba jejíž cílem je léčit pacienta jako celek, ne pouze jednotlivé symptomy.
Miasma- zátěž zdravotního stavu. Může být zděděná nebo získaná a je překážkou na cestě k uzdravení
Sykotické miasma- je zde zakrytí slabosti a neustálé napětí. Pocit nedostatečnosti s následným úsilím ho zakrýt i na fyz. úrovni. Sykóza má sklon vyvolávat chronické, pomalé potíže, obvykle s tendencí k nadměrné reakci. Je zde nadměrný růst, hyperimunní reakce, neměnné a vytrvalé onemocnění (např. astma)
Symptom- změna ve funkci organizmu na ment., emoc. nebo fyz. úrovni, většinou související s určitou nemocí